ŽIVOTOPIS - plk. MUDr. KAREL A. MACHÁČEK

plk. MUDr. KAREL A. MACHÁČEK   narozen: 11.1.1916 Brandýs nad Labem
zemřel: 4.7.2005 Anglie

Narodil se 11.1.1916 v Brandýsed nad Labem. Své mládí však prožil ve Vlkoši u Kyjova, kde byl jeho otec přednostou stanice. Po ukončení kyjovského gymnázia odchází do Brna studovat Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity, díky svým organizačním schopnostem se angažuje ve Svazu čs. studenstva a stává se místopředsedou v Brně a předsedou Akademického spolku v Kyjově, také se aktivně účastní sokolských aktivit. Do jeho života zasáhne nacistická okupace a tragické události z 17.listopadu, kdy bylo popraveno devět jeho kamarádů v Praze a jen náhodou se on sám nestal dalším při nacistickém běsnění v Kounicových kolejích. Po těchto událostech a pod tíhou situace plánuje se svým kamarádem Janem Kudrnou riskantní útěk přes Slovensko, Balkán, Libanon do Francie, kde se formuje jednotka čs. dobrovolníků.

Odchází ještě před Vánocemi roku 1939 a po dlouhé strastiplné pouti plné nebezpečí, se oba dostávají do Agde na jižním pobřeží Francie, kde se schledávají s řadou svých kamarádů. Zde přes značné výzbrojní i výstrojní problémy podstupují výcvik a čs. jednotky čekají na povolání na frontové linie. Roku 1940 však Němci zahajují ofenzívu a záhy se dostávají až do Paříže. Čs. jednotky posilují 23. a 239. francouzskou divizi se snahou zastavit německý postup na Loiře. Obranná linie se však hroutí a v celé zemi nastává chaos a zmatek. Díky intervenci prezidenta E. Beneše u britské vlády se podaří evakuace velké části čs. dobrovolníků do Anglie.Tak se dostává Karel A Macháček do tábora Cholmondeley Park v Chesire.Zde se setkává s řadou vysokoškoláků a také funkcionářů z řad studenstkých organizací.Setkává se zde i se starostou brněnských mediků Přemyslem Sonnkem od té chvíle se jejich cesty a osudy spojí na celý další život.

Kromě vojenských povinností si řada studentů uvědomuje seznámit svět o bezpráví,které bylo pácháno na našich studentech a našem národě a se souhlasem vojenského velení zakládají Ústřední svaz čs.studenstva v zahraniční armádě a letectvu.Založení studentské organizace se váže s datem 17.listopadu 1940. Karel A. Macháček se stává místopředsedou a v této funkci setrvá až do konce války.

Výbor ve složení Paleček, Šulc, Adamec, Kavan a Macháček vydává prohlášení, které je uveřejněno v britském tisku a přečteno rozhlasovou stanicí BBC. "Víme, že náš boj je bojem za právo a spravedlnost a nebude svobodné Evropy bez svobodného Československa..." Od dalších studentů uprchlých z protektorátu se svět dozvídá o nacistických koncentračních táborech a dalších zvěrstvech páchaných na našem národu.

Cílem výboru je dosáhnout toho, aby 17.listopad byl uznán jako MEZINÁRODNÍ DEN STUDENSTVA. Na pomoc k tomuto uskutečnění se přidávají i britské studentské organizace. Výbor získává za pomoci naší vlády souhlas 14 představitelů spojených národů a na slavnostním ceremoniálu 16.11.1941 v londýnském sále v Caxton Hall za přítomnosti zástupců spojených vlád, univerzitních klubů a studentských organizací je slavnostně vyhlášen 17.listopad za MEZINÁRODNÍ DEN STUDENSTVA. Uznání 17.listopadu nebyl jediný úspěch. Karel A. Macháček byl iniciátorem jednání o dostudování našich mediků (bylo jich v té době v armádě asi 40 v posledních semestrech studia) na britských univerzitách. S pomocí E. Beneše bylo přijato 43 našich mediků na britské univerzity k dokončení svých studií.

Po slavnostní promoci v Oxfordu 24.7.1943, kde naši vládu zastupoval ministr zahraničí Jan Masaryk, nastupuje Karel A. Macháček k letectvu, jiní jsou přiděleni k britské armádě a někteří byli poslání na východní frontu.

Po šesti letech se vrací major Mudr. Macháček se svou manželkou Betty do vlasti a setkává se v Brně se svojí rodinou. Žije v Praze a nadále slouží v leteckém zdravotnictví. Po komunistickém puči v únoru 1948 dochází k perzekuci západních důstojníků. DR. Macháček se rozhodne znovu emigrovat. Nejprve posílá letadlem do Anglie svoji manželku, která má britské občanství, a svého syna Jima, který má dva a půl roku. Sám se pokusí překročit hranici na Šumavě do americké západní zóny. V Německu pak čeká několik týdnů na víza do Anglie.

Po dvou letech práce v sheffieldské nemocnici se usazuje jako praktický lékař na ostrově Canvey Island se dvěma českými kolegy: Mudr. Jiřím Lintnerem z Kunovic a Mudr.Jiřím Sonnkem z Brna. Hned od počátku si získává u svých budoucích pacientů oblibu, když organizuje záchranné akce při povodni, která ohrožuje 17 500 obyvatel ostrova v ústí řeky Temže. Po celou dobu zůstává nejen přítelem českých lékařů, ale i zastáncem našeho národa a demokracie.

V roce 1983 odchází do důchodu a píše svůj životopis, který vychází v roce 1988 pod názvem ESCAPE TO ENGLAND. Kniha má velký čtenářský úspěch a je zařazena do všech veřejných knihoven. V listopadu 1989 vstupuje do styku s revolučním výborem pražských studentů a píše do Studentských listů. V roce 1990 je pozván k projevu na Václavské náměstí při návštěvě amerického prezidenta George Bushe seniora. V roce 1994 mluví v pražském Karolinu k 55.výročí 17.listopadu, v roce 1996 pronáší projev jménem vojenských lékařů při 70.výročí založení Lékařské akademie v Hradci Králové. Je iniciátorem pamětní desky generála Sergěje Jana Ingra ve Vlkoši u Kyjova a stává se čestným občanem této obce, se kterou ho spojuje jeho dětství a léta školou povinná. Následuje čestné občanství města Kyjova, kde studoval na reálném gymnáziu.

Česká lékařská společnost mu vzdala čest, když ho v roce 2002 pasovala na Rytíře českého lékařského svazu v Míčovně Pražského hradu. Této pocty se dostává jednomu lékaři za rok. I přes svůj vysoký věk neustále pracuje jako místopředseda Svazu letců svobodného československa a ve výboru Československé obce legionářské a stará se o zdravotní problémy svých spolubojovníků. V roce 2003 se dočkal českého vydání své knihy Univerzitou Karlovou a v lednu 2004 jejího křtu na kyjovské radnici.

4.července 2005 zemřel v Anglii ve svých 89 letech. Tím se uzavřela jeho cesta životem, životem opravdového VLASTENCE...

ČEST JEHO PAMÁTCE









© 2009 - 2012 MILITARY MUZEUM
vytvořil a spravuje Martin Tauš