ŽIVOTOPIS - GENERÁL LETECTVA VLADIMÍR NEDVĚD

nositel řádů ŘBL, ŘTGM , ČVK , MBE , DFC , BS


GENERÁL LETECTVA VLADIMÍR NEDVĚD27.března 1917

Narozen v Brně a vychován v Kyjově. Maturoval v červnu 1936 na Klvaňově reálném gymnasiu v Kyjově, člen Sokola Kyjov již jako dorostenec. Přijatý k letectvu čs.armády v říjnu 1936. Vyřazen z Vojenské akademie v Hranicích jako poručík čs.letectva 1938.

Po okupaci republiky Hitlerovým Německem 15.března 1939 Vladimír nejprve započal studium na vysoké technické škole v Brně, když všechny university v Protektorátu Čechy-Morava byly zavřené po dobu II.světové války, Vladimír dobrovolně opustil rodnou vlast 8.prosince 1939, když řekl " S Bohem " jeho drahé matce za účelem bojovat v exilu proti nacismu za Čest a Svobodu čs.národa.


Bez cestovního pasu započal dlouhou cestu přes Maďarsko, kde byl zatčen a vězněn v Tolonzhazu vězení v Budapešti. V další dlouhé cestě pokračoval přes Yugoslávii-Řecko-Turecko do Beirutu v Lebanonu na Středním Východě, dále pak francouzskou lodí do Marseille v jižní Francii, kde v městě Agde se stal členem Čs.Letecké skupiny v lednu 1940. Po porážce Francie Německem v červnu 1940 byl Vladimír evakuován s druhými členy čs.armády anglickou lodí přes Gibraltar do Liverpool přístavu v Anglii, kde přistáli v červenci 1940.


Československá vláda v exilu, pod vedením prezidenta Dr.Eduarda Beneše, byla uznána vládou Velké Británie a krátce na to stíhací perutě 310 a 312 a 311.bombardovací byly utvořeny v rámci Royal Air Force - R.A.F. Českoslovenští zahraniční letci se aktivně zůčastnili důležité Letecké Bitvy o Británii. Vladimír Nedvěd v hodnosti Pilot Officer poručík výkonný letec, byl cvičen jako navigátor u 311.čs.bombardovací squadrony/ perutě.


Hned na to třetí bomba explodovala 4metry od nás. Zjistil jsem, že Jarda Toul udělal kardinální osudovou chybu. Při startu letadla místo, aby měl obě nohy před sedačkou, dal obě nohy pod sedačku a v důsledku toho celá váha zadní části letadla jen tam držela ! Pro mně nebylo fyzicky možné ho z věže vytáhnout. Jarda si uvědomil jeho zoufalou situaci a řekl : " Vláďo, v kapsi mé kombinézi mám revolver. Vytáhni ho a zastřel mě ". Co mám dělat, mám zastřelit kamaráda letce, jehož život se snažím zachránit ? Čtvrtá bomba explodovala nedaleko od nás, kulomety přední střelecké věže začaly žárem střílet. Nade mnou ve vzuchu létaly barevné trsy střel. V úžasně horkých plamenech jsem viděl i kov letadla hořet bílým žárem. Prostě neuvěřitelné..


Mezitím co se odehrávalo toto drama zápasu života a smrti, k našemu letadlu přišla záchranná letištní služba. Neodvážili se však k letadlu přiblížit. Čekali až všechny bomby vybuchly a kulomety přestaly střílet. Bylo to peklo na zemi !!! Když explodovala poslední pátá bomba, ohromný tlak vzduchu mě uchopil jako pírko a odhodil mě 5 metrů stranou, kde jsem přistál na všech čtyřech zázrakem Božím NEZRANĚN ! Usoudil jsem , že pro Jardu již nemohu nic udělat a k letadlu jsem se nevrátil.


Konečně se muži záchranné služby mohli přiblížit k našemu letadlu a podařilo se jim uhasit požár v zadní části letadla. 20 silných mužů nadzvedli ocas letadla a vytáhli ze střelecké věže smrtelně raněného Toula, který zemřel bolestivou smrtí v ambulanci cestou do nemocnice. Tři kamarádi letci naší posádky zahynuli - první pilot a kapitán naší posádky Jenda Křivda, přední střelec Jiří Janoušek a Jarda Toul. Dobrovolně položili svoje mladé životy na oltář vlasti. Bůh ušetřil můj život. Díky za to.


Velitel III. bombardovací Grupy Air Vice Marshal John Baldwin navrhl okamžité udělení George Cross, druhého nejvyššího vyznamenání Velké Británie. Air Ministry - Ministerstvo letectva R.A.F. doporučil udělení M.B.E. - Member of the Most Exellet Order of the British Empire. Toto bylo uděleno Vladimíru Nedvědovi Králem George VI. 29.května 1941. Král George VI. a Královna Elizabeth navštívili 311.čs.bombardovací peruť 18.ledna 1941. Vladimír Nedvěd jim byl osobně představen se stisknutím ruky.


V březnu 1941 Vladimír mluvil na B.B.C. Rádiu " VOLÁ LONDÝN " k československému lidu, kde je informoval o boji čs. zahraničních letců pro osvobození vlasti z otroctví německého nacizmu.


1.listopadu 1942 Vladimír byl jmenován velitelem letky "A" 311.čs.bombardovací perutě a povýšen do hodnosti Squadron Leader - major letec. 22.srpna 1943 byl Vladimír jmenován Wing Commander /p.plk.let. velitelem 311.čs.bomb.squadrony ve věku 26.LET. Stal se tak NEJMLADŠÍM velitelem největší čs.letecké jednotky v R.A.F. , která měla 50 důstojníků většinou výkonných letců, 150 poddůstojníků výkonných letců a 250 mužů i několik žen pozemního personálu, včetně britských a kanadských - celkem 250 osob.


15.září 1943 Velitel R.A.F. Coastal Command Air Marshal Sir John Slessor K.C.B. předal W/CDR Vladimíru Nedvědovi M.B.E. vysoké R.A.F. vyznamenání D.F.C. Distinguished Flying Cross, které mu udělil Král George VI. V dubnu 1944 Vladimír byl přeložen k Velitelství III. taktického letectva R.A.F. v Camilla East Bengal v Indii, jako čs.styčný důstojník. Tam se zůčastnil jako pilot leteckých bojů proti Japonské armádě v prostoru Imphal - Kohima poblíž hranic Burmy. V tomto operačním horském prostoru až 4000 metrů vysokém i za špatného monsoon počasí Vladimír vykonal 10. operačních letů proti japonskému nepříteli, který kompletně obklíčil šř ééé britských a indických vojáků. Veškeré zásobování tohoto vojska bylo provedeno letecky.


V říjnu 1944 se vrátil opět do Anglie. V Londýně se seznámil a oženil 30.ledna 1945 s českou dívkou Louise Pražákovou, narozenou v Brně. Jejich požehnané manželství 60ti let diamantového výročí bylo oslaveno osobní gratulací Královny Alžběty.


V dubnu 1945 se Vladimír zůčastnil jako jediný delegát Československa, mezinárodní letecké konference I.A.T.A. v Paříži, kde předložil několik praktických návrhů, které byly konferencí schváleny a dnes jsou součástí mezinárodních leteckých map celého světa. Vsrpnu 1945 se vrátil do svobodného Československa, pro které pět let bojoval . Stal se instruktorem letecké taktiky na Letecké Akademii v Hradci Králové. Příští rok započal studia na Vysoké Škole Válečné v Praze. V roce 1947 byl povýšen do hodnosti podplukovníka čs.letectva - NEJMLADŠÍ v Československé armádě. Po komunistickém puči 25.února 1948 se Vladimír rozhodl odejít nuceně do exilu s jeho malou rodinkou. Při letu ČSA letadlem z Prahy do Bratislavy 6.dubna 1948, skupina čs.letců vedená Vladimírem se zmocnila letadla a nuceně přistáli na americkém vojenském letišti Neubiberg u Mnichova v západním Německu, kde se prohlásili jako političtí uprchlíci. V důsledku toho byl Vladimír Nedvěd degradován vládou KSČ z pplk. letectva na vojína a obviněn z velezrady a úklady o komunistickou socialistickou československou republiku, pro jejíž osvobození bojoval. Trest smrti mu byl udělen za tyto zločiny. TAK SVĚT OPLÁCÍ !


Po návratu do Anglie, na jeho žádost bylo mu uděleno Britské státní občanství a tak měl možnost sloužit dalších deset let v Royal Air Force jako výkonný pilot ve Velké Británii a na Středním Východě v Egyptě v Suez Canal Zone. V roce 1952 bylo Vladimírovi nabídnuto velení No.78. R.A.F. perutě v Suez Canal Zone v Egyptě. Během jeho velení byla tato peruť jmenována nejlepší na Středním Východě.


Kdysi bylo konstatováno z nejvyšších míst, že českoslovenští letci jsou jediní z našeho ozbrojeného odboje v zahraničí, kdož od samého začátku této války stáli vždy v první bojové línii.Ještě druhá skutečnost je pravda-všechny fronty zahájené za II.světové války viděly odhodlaný boj čs.letců. I na Dálném Východě bojoval Vladimír Nedvěd, který je právem označován jako jeden z nejvýkonějších letců z mladé generace čs.letectva za II.světové války. Doposud žije v Austrálii a neustále se zajímá o situaci ve své rodné vlasti a spolupracuje a podporuje Sokol Kyjov.









© 2009 - 2012 MILITARY MUZEUM
vytvořil a spravuje Martin Tauš